Inspirovaná poselstvím papeže Františka k postní době 2022

Úvodní modlitba:

Pane, v této chvíli se s důvěrou k tobě utíkáme a chceme rozjímat o tvém utrpení, kterým jsi naše utrpení na sebe vzal. Zvláště chceme pamatovat na trpící válečnými konflikty (na Ukrajině nebo kdekoliv na světě). Tobě, který nám přinášíš pokoj, jenž svět dát nemůže, svěřujeme své životy a prosíme za mír.

1. Ježíš je odsouzen na smrt
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme ti.
Neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
„Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec! Nesuďte, a nebudete souzeni, nezavrhujte, a nebudete zavrženi. Odpouštějte, a bude vám odpuštěno. Dávejte, a dostanete: míru dobrou, natlačenou, natřesenou a vrchovatou vám dají do klína. Neboť jakou mírou měříte, takovou se naměří zas vám.“ (Lk 6, 37-38)
Tváří v tvář zlu, kterého jsme svědky – zlu války, se můžeme velmi rychle ocitnout v pokušení nenávisti a soudu. Jistě je třeba odsoudit zlo, nespravedlnost, agresi. Sv. Augustín říká: „Hříšníka miluj, ale hřích měj v nenávisti.“ Je i v mém srdci nenávist? Je tam zárodek zla a agrese? Každé velké i malé, očividné i nenápadné zlo, je zlem. Každé velké i malé, očividné i nepatrné dobro, je dobrem. Co živím ve svém srdci?
Pane, daruj nám své milosrdné srdce, abychom dokázali druhé vidět tvým pohledem. Dej, ať se umíme postavit na stranu dobra a nedopusť, abychom ve svém srdci živili nenávist, která jen zlu ještě přidává na síle a více ho rozsévá.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi a celým světem a daruj nám svůj mír!

2. Ježíš bere kříž na svá ramena
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme ti.
Neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
„Kdo chce jít za mnou, ať zapře sám sebe, den, co den bere na sebe svůj kříž a následuje mě. Neboť kdo by chtěl svůj život zachránit, ztratí ho, ale kdo svůj život pro mě ztratí, zachrání si ho.“ (Lk 9, 23–24)
„Když jsem ráno vyšel z bunkru, viděl jsem spoušť.“ To je kříž, který naši bratři a sestry živořící ve válkách den, co den berou na sebe. Je naší povinností jim pomáhat. Jaký vztah mám k věcem kolem sebe? Jsem na nich závislý nebo se umím rozdělit a pomoci potřebnému? „Převažuje v našem životě až příliš často nenasytnost, pýcha, touha vlastnit, hromadit a konzumovat“ (papež František) a tím nepřímo nebo i přímo zatěžujeme chudé a činíme je ještě chudšími.
Pane, potřebujeme být vnímaví k utrpení druhých. Nevěšet se jim na jejich už tak těžké kříže, ale pomáhat jim je nést a ulehčovat. Dej nám vnímavé srdce a sílu k pomoci druhým.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi a celým světem a daruj nám svůj mír!

3. Ježíš poprvé padá pod křížem
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme ti.
Neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
„V trpkých zklamáních z mnoha nesplněných snů, v obavách z různých hrozeb, v beznaději naší chudoby upadáme do pokušení uzavřít se do vlastního individualistického egoismu, stáváme se lhostejnými vůči utrpení druhých. Ani nejlepší zásoby však nejsou v praxi nevyčerpatelné: „Junáci zemdlí a unaví se, rekové klopýtají slabostí“ (Iz 40,30). Bůh však „znavenému dává sílu, bezmocnému rozmnožuje zdatnost. Ti, kteří doufají v Hospodina, nabývají sil, jak orli dostávají křídla, běží a neumdlí, jdou bez únavy“ (Iz 40,29.31) (papež František)
Naši bratři a sestry jsou v této době často na zemi v prachu a špíně. Jsou ubíjeni agresory, kteří ztratili srdce a vidí jen své zájmy. To je zlo, které utlačuje a sráží k zemi.
Pane, ležíš v prachu a špíně naší země, země, která je nyní plná násilí a útlaku bezbranných. Buď jejich i naší silou a nadějí.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi a celým světem a daruj nám svůj mír!

4. Ježíš potkává na cestě svou Matku
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme ti.
Neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Maria je nablízku trpícímu Synu. Je s ním v jeho bolesti. Uprostřed řinčení řetězů a mučicích nástrojů, kterými vojáci tlučou Ježíše obtíženého těžkým břemenem, je Matka. Jeho i naše Matka. Není to planý soucit. Je to soucit plný účasti, podpory a blízkosti.
V globalizovaném světě jsme v okamžiku informováni o utrpení druhých, o teroristických útocích, o invazích a válkách i o přírodních katastrofách. Bereme to jen jako informaci, která se nás až tak netýká nebo chceme být nablízku jako Maria? S ní buďme nablízku! Modlitba nezná hranic. Je to pro nás ten první a velmi účinný prostředek, kterým můžeme pomoci okamžitě a pak ještě přiložit ruku k dílu a pomáhat i hmotně.
Panno Maria, Matko Knížete pokoje, vypros nám ochotu být blízko potřebným. Vypros světu pokoj, který svět neumí dát, ale který dává tvůj Syn.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi a celým světem a daruj nám svůj mír!

5. Šimon pomáhá Ježíši nést kříž
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme ti.
Neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
„Berte na sebe břemena jedni druhých, a tak naplníte zákon Kristův.“ (Gal 6, 2) „Domníváme-li se, že si vystačíme sami, hluboce se mýlíme. Během pandemie jsme se mohli dotknout své osobní i společenské slabosti. Nikdo se nezachrání sám, protože všichni jsme na stejné lodi uprostřed bouří historie.[6] Především však se nikdo nezachrání bez Boha, protože jen velikonoční tajemství Ježíše Krista přináší vítězství nad temnými vodami smrti. Víra nás nezprošťuje životních útrap, dává nám ale možnost jimi projít ve spojení s Bohem v Kristu s velkou nadějí, která neklame a jejímž důkazem je láska, kterou Bůh vlil do našich srdcí skrze Ducha svatého“ (srov. Řím 5,1–5) (papež František).
Jsme unaveni pandemií jsme unaveni shonem a rychlým sledem událostí. Jsme unaveni spoustou informací, které nestačíme zpracovávat, a tak se stáváme apatičtí. Už nemám sílu! Může znít od
přepracovaných a uhoněných lidí, kterými často jsme my sami. A ještě si všímat utrpení druhého? Povinnost navíc?
Pane, ať dokážeme vyjít ze sebe a jít vstříc bratřím a sestrám, kteří nás potřebují a kteří prožívají často větší utrpení než my. Ulehčováním břemena druhým, se i to naše stává snesitelnější a lehčí.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi a celým světem a daruj nám svůj mír!

6. Veronika utírá Ježíšovu tvář
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme ti.
Neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Neboť „pošetilá“ Boží věc je moudřejší než lidé a „slabá“ Boží věc je silnější než lidé. (1 Kor 1, 25)
Veroničin skutek byl v očích světa směšný a pohrdnutí hodný. Co to Ježíšovi pomůže, když mu utře tvář v tak nevýslovném utrpení, které stejně skončí smrtí na kříži? Ježíš přijímá toto gesto lásky a odměňuje Veroniku. Drobná podpora, každý, jak může a co je v jeho silách. To vše Bůh vidí a odměňuje. Lidé, kteří utíkají z míst válečných konfliktů, jsou naši bližní, kteří jsou vděční za naše otevřené srdce i náruč.
Prosíme tě, Pane, ať se nestydíme za nepatrné projevy lásky. Malé kamínky naší pomoci, vytváří nádherný obraz, ve kterém potřební mohou spatřit tebe a tvou lásku k nám. Dej nám to pochopit.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi a celým světem a daruj nám svůj mír!

7. Ježíš padá pod křížem podruhé
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme ti.
Neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
„Nikdy nepřestávejme prosit o odpuštění skrze svátost smíření. Víme přece, že Boha nikdy neomrzí odpouštět. Nikdy neochabujme v boji proti žádostivosti. Je to slabost, která nabádá k egoismu a k různým podobám zla. V každém století najde svou cestu, aby vtáhla člověka do hříchu. Jedním z nebezpečí naší doby je závislost na digitálních médiích, které vykrádají mezilidské vztahy. Udělejme vše proto, abychom se těmto nástrahám postavili, a naopak začali pracovat na celistvé mezilidské komunikaci, která spočívá v „reálných setkáních“, tváří v tvář.“ (papež František)
Modlíme se za ty, kteří páchají násilí, a prosíme, aby nalezli ve svém srdci zdroj lásky, který by je proměnil a dal jim pochopit, jakou mají cenu v tvých očích, a tak přestali utlačovat druhé.
Pomoz nám, Pane, ve spojení s tebou bojovat se zlem. Bez tebe nemůžeme vítězit nad hříchem. Tím, že nám odpouštíš, učíš nás odpouštět a dávat druhým novou šanci.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi a celým světem a daruj nám svůj mír!

8. Jeruzalémské ženy pláčou nad Ježíšem
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme ti.
Neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
„Když se Ježíš přiblížil k Jeruzalému a uviděl město, zaplakal nad ním a řekl: „Kéž bys v tento den poznalo i ty, co je pro tebe k pokoji! Nyní však je to tvým očím skryté. Neboť přijdou na tebe dny, kdy tě tvoji nepřátelé obklíčí náspem, oblehnou tě a sevřou ze všech stran, srovnají tě se zemí, (vyhladí) tvé děti
a nenechají v tobě kámen na kameni, protože jsi nepoznalo čas, kdy ti Bůh nabídl svou přízeň.“ (Lk 19,41-44).
Proč Ježíš plakal nad Jeruzalémem? Milovat znamená chtít pro milovaného to nejlepší a cítit bolest milovaného. Empatie znamená trpět spolu s někým. Vím, o čem je řeč?
Pane, vyzýváš nás k pláči nad svými hříchy a selháními, ne nad tebou. To je autentické vyjádření lítosti nad tím, že z velké části se náš egoismus podílí na utrpení druhých. Že chudý Lazar leží u dveří boháče, ale není povšimnut. V této době zaznívá z míst válečného konfliktu: „Nepotřebujeme vaše slzy, ale vaši pomoc! Nepotřebujeme vaše prohlášení, ale konkrétní kroky pro ukončení války!“ Pane, chraň nás neplodného a falešného soucitu.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi a celým světem a daruj nám svůj mír!

9. Ježíš padá pod křížem potřetí
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme ti.
Neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
„Když zaséváme ve prospěch druhého, máme účast na velkorysosti Boží: Je proto opravdu ušlechtilé vkládat naději do skryté síly semene dobra, které rozséváme, a tak začít procesy, jejichž plody budou sklízet jiní. Když zaséváme dobro ve prospěch druhých, osvobozujeme se od ubohého vypočítávání vlastních výhod, propůjčujeme svým činům nezištnost a otvírají se nám úžasné a milostiplné obzory Božího záměru.“ (papež František)
Povstat vždy znovu s vírou, že to bude lepší, je optimismus, který ale není pravou nadějí. Naděje jde za horizont hmotného a viditelného dobra, Dobra věčného, kterým je sám Bůh. Vidět dál i přes bolest a utrpení, které se někdy na světě zdá nekonečné a naději beroucí.
Pane, dej, ať máme pravou naději, že zaseté dobro přinese plody i bez toho, že to uvidíme a že nakonec všechno naše úsilí o dobro bude součástí radostné věčnosti, kterou nám nabízíš.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi a celým světem a daruj nám svůj mír!

10. Ježíš je zbaven šatu
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme ti.
Neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
„Pán nás v této době vyzývá, abychom se obrátili, změnili své smýšlení a uvědomili si, že pravda a krása života nespočívají natolik v tom, co máme, ale co darujeme, nikoli v tom, co hromadíme, nýbrž v tom, jak zaséváme a sdílíme dobro.“ (papež František)
Ježíš chudý a obnažený stojí před námi. Svatý Pavel píše: „On, ačkoliv bohatý, stal se pro vás chudým, abyste vy zbohatli z jeho chudoby“ (2 Kor 8,9). Chudoba srdce spočívá na našem vědomí, že potřebujeme Boha a že všechno máme od něho. Bohatý nemusím být jenom penězi a majetkem, ale i postojem soběstačnosti, povýšenosti nad druhými a pýchou života. Z této pýchy se rodí útlak a násilí, které drtí druhé. Když se člověk staví na místo Boží, vždy se stává zrůdou, která vše kolem sebe ničí. To lidé zakoušeli nejen ve válkách minulého století, ale i v těchto dnech, kdy je to více nápadné a evidentní, ale někdy to může zažít každý z nás i v malém měřítku ve svých postojích.
Pane, daruj nám chudé srdce, které vše očekává od tebe. Pomoz těm, kteří mohou rozhodovat o bezpečí a míru, aby volili dobro, pokoj a spravedlnost pro všechny
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi a celým světem a daruj nám svůj mír!

11. Ježíše přibíjejí na dřevo kříže
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme ti.
Neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
„Celý náš život má být časem zasévání dobra. Využijme proto zvláště tuto dobu k tomu, abychom pečovali o lidi kolem nás, abychom na cestách životem byli nablízku sestrám a bratřím, kteří jsou raněni. Naše doba je dobou příhodnou, abychom lidi potřebné hledali, nikoli se jim vyhýbali; abychom se tomu, kdo touží po vyslechnutí a dobrém slově, ozvali, a ne ho ignorovali; abychom toho, kdo je osamocený, navštívili a neopustili ho. Prokazujme opravdu dobro všem, udělejme si čas na nejmenší a bezbranné, opuštěné a pohrdané, diskriminované a odsunuté na okraj.“ (papež František)
Ježíš se při ukřižování zcela dává Otci i nám. Jako když se chléb pokládá na stůl, aby nás nasytil. Ukazuje nám, že toto vydání se, je základním postojem Ježíšova učedníka.
Pane, Chlebe života, na oltáři kříže se nám nabízíš jako pokrm. Posiluj nás, abychom dokázali to, co přijímáme z tvého stolu, nabízet lidem kolem nás.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi a celým světem a daruj nám svůj mír!

12. Ježíš na kříži umírá
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme ti.
Neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
„Kolem třetí hodiny zvolal Ježíš mocným hlasem: „Eli, Eli, lema sabachthani?“, to jest: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“ (Mat 27,46)
Nepronikneme do hlubin tajemství toho, co se v té chvíli odehrávalo mezi Otcem a Synem. Můžeme však hlouběji pochopit velikost Boží lásky k člověku. Ježíš to vyjádřil slovy: „Tak Bůh miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“ (J 3,16) Bůh upřednostnil záchranu světa a pro něj byl ochoten dát i svého Syna, vydat ho fyzickému i duševnímu utrpení, vystavit ho i momentu vzájemného oddělení a pocitu opuštění, a to nejspíš proto, abychom věděli, že on nás nikdy neopouští, i když někdy tuto prázdnotu a opuštěnost můžeme zakoušet.
Pane, pomáhej našim bratřím a sestrám trpícím v nekončících válečných konfliktech nalézat v tobě svou naději, že jsi v jejich opuštěnosti s nimi.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi a celým světem a daruj nám svůj mír!

13. Ježíšovo mrtvé tělo na klíně jeho Matky
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme ti. Neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
„Dobrotivosti spolu s láskou, spravedlností a solidaritou nedosáhneme jednou provždy. Musejí se uskutečňovat každý den.“ (papež František)
Jedné ženě zemřel náhle a tragicky manžel i syn v krátké době po sobě. Když se jí televizní redaktorka ptala, co teď prožívá, řekla: „Teď mě nese víra.“ Maria pod křížem byla nesena vírou. Její syn ležící na klíně mrtvý, je oním pšeničným zrnkem, které muselo umřít, aby přineslo hojný užitek. Maria je půdou, úrodnou půdou, ve které toto semínko přináší stonásobný užitek.
Pane, děkujeme za dar víry, ve kterém můžeme zakořeněni v tvé lásce přinášet užitek. Posiluj víru těch, kteří ji v hrůzách války ztrácejí a dej, ať je jim víra světlem v temnotě palčivého utrpení a bolesti.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi a celým světem a daruj nám svůj mír!

14. Ježíšovo tělo uložili do hrobu
Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme ti.
Neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
„Ježíš, aby vyjádřil tajemství své smrti a vzkříšení, užívá obraz semene (srov. Jan 12,24), které umírá v zemi, a tak přináší plody. Svatý Pavel se pak vrací k tomuto obrazu, když hovoří o vzkříšení našeho těla: „Tak je tomu i se vzkříšením mrtvých. Do země se klade tělo, které podléhá zkáze, vstane však tělo, které zkáze nepodléhá. Do země se klade tělo, které budí ošklivost, vstane však tělo, které budí úctu. Do země se klade tělo slabé, vstane však silné. Do země se klade tělo živočišné, vstane však tělo zduchovnělé. Jako je tělo živočišné, tak je i zduchovnělé“ (1 Kor 15,42–44). Tato naděje je velikým světlem, které přináší zmrtvýchvstalý Kristus do světa.“ (papež František)
Mnoho lidí prožívá bolest nad smrtí blízkých. Zvlášť to bolí, když se to zdá zbytečné a nesmyslné, a to ve válkách často je. Zmar života, který nemá cenu v očích těch, kteří hledají své zájmy a prosazují svou moc.
Pane, tvá smrt a tvé vzkříšení je pro nás počátkem života. Prosíme za všechny, kteří pláčou nad smrtí svých blízkých. Dej svou věčnou radost obětem válek a konfliktů, ať zakouší u tebe mír, který tady na světě ztratili.
Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi a celým světem a daruj nám svůj mír!

Závěr: Modlitba za mír a smíření mezi národy
Všemohoucí Bože, nazýváme tě naším Otcem, protože věříme, že se skláníš k nám jako ke svým dětem. Víme, že toužíš po tom, abychom na zemi žili v pokoji a ve tvé lásce a posíláš nám Ducha Svatého, aby nám dával sílu překonávat hřích a vytvářet jednotu.
Ty jsi dárcem pokoje, proto nás laskavě vyslechni, když tě úpěnlivě prosíme o mír a pokoj ve světě: aby všichni lidé pochopili, že nikdo nemá právo dosahovat své zájmy násilím a nenávistí, aby kvůli sobectví několika nemuseli mnozí utíkat z vlastního domova, aby zodpovědní bránili svobodu a důstojnost všech lidí, aby nikdo netrpěl pro svou víru a národnost, aby navždy zmlkly zbraně, které způsobují vyhasínání nevinných lidských životů.
Prosíme tě, Otče, za všechny země a nyní zvláště za ………….., kde člověk bojuje proti člověku, bratr proti bratru: ať odpuštění zvítězí nad nenávistí a pomstou, pokoj a mír nad každým konfliktem, ochrana lidského života nad ekonomikou a vidinou bohatství. Ať tvůj Duch přemůže tvrdost lidských srdcí.
O to tě prosíme na přímluvu Panny Marie, Královny míru, skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, který nám otevřel cestu do království věčného pokoje.
Amen.

Otče náš…, Zdrávas Maria…, Sláva Otci…

Ježíši, Kníže pokoje, smiluj se nad námi!
Maria, Královno míru, oroduj za nás!

P. Mikuláš Selvek, OPraem.

Motto

Kříž Ježíše Krista pro nás není popravčím nástrojem, ale především nástrojem přemožení smrti. Svatý Pavel jasně napsal: My kážeme Krista ukřižovaného – pro povolané, jak pro Židy, tak pro Řeky, je Kristus Boží moc a Boží moudrost (srov. 1 Kor 1,23-24) .

Úvodní modlitba

Pane Ježíši Kriste, děkujeme ti za tvou lásku až k smrti na kříži. Otevři naše srdce, abychom pochopili i přijali, že tys nesl tíži našich hříchů a skrze svou smrt vykoupil svět. Vylij na nás milost svého kříže a veď nás, abychom tě následovali zde ve světě a jednou s tebou žili na věky věků. Amen

1. Ježíš souzen

Biblické texty: srov. Mt 5,10-12; Iz 53,1-12

Adorámus te Christe

Být soudcem je velmi ošemetná věc. Člověk musí mít na paměti, že jeho role soudce je účastí na moci toho, kdo jediný má právo soudit, a tím je samotný Bůh, nikdo jiný. Bůh je na rozdíl od člověka svrchovaný soudce, který soudí milosrdnou spravedlností a nikdy se nemýlí.

Modlitba

Pane Ježíši Kriste, na přímluvu sv. Prokopa nás osvoboď a uzdrav od pýchy, vypočítavosti a všeho, co nás zavádí k falešným soudům nad druhými i nad sebou. Vlij nám jistotu Otcovy moudrosti, abychom spoléhali na jeho soudy a rozhodnutí.

Pane, smiluj se, neboť jsme zhřešili proti tobě.

2. Ježíš přijímá kříž

Biblické texty: Gn 18,25-26

Adorámus te Christe

Ježíšovo přijetí kříže se neomezuje jen na dřevo kříže, ale zahrnuje i realitu života, v níž dobro, které Ježíš přináší, jeho soudci odmítají. Ani ve chvíli, kdy přijímá kříž, nepřestává Ježíš milovat ty, kteří ho odsoudili a hodlají zabít, neodmítá je a myslí na jejich spásu. To není „tupě“ odevzdané přijetí, to je přijetí, které na odmítnutí odpovídá nabídnutím lásky.

Modlitba

Pane Ježíši Kriste, na přímluvu sv. Prokopa posilni ty, kteří byli nebo jsou vystaveni odmítání, nepřijetí, a osvoboď a uzdrav jejich srdce, aby mohlo dál milovat.

Pane, smiluj se, neboť jsme zhřešili proti tobě.

3. Ježíš padá pod křížem poprvé

Biblické texty: Mk 10,21-22

Adorámus te Christe

Pád vnímáme jako projev slabosti. Ježíš se pro nás stal slabým a všem slabým dává na srozuměnou: i když jsi slabý, jsi cenný a neztrácíš svou důstojnost dítěte Božího. Bůh Otec se tě, člověče, nevzdá, jako se nevzdal svého Syna padajícího pod křížem.

Modlitba

Pane Ježíši Kriste, na přímluvu sv. Prokopa se ujmi všech, kdo padají ve svém životě pod jeho tíhou a mají dojem, že Bůh už o ně ani nezavadí. Pozdvihni je znovu na cestu.

Pane, smiluj se, neboť jsme zhřešili proti tobě.

4. Ježíš se potkává se svou matkou

Biblické texty: Mt 26,33-35

Adorámus te Christe

I na křížové cestě má Maria své místo a nevyhýbá se mu. Je matkou, která jde se svým synem a do poslední chvíle nechce přijít o jediné jeho slovo, o úder jeho srdce. I v okamžicích nesmírného utrpení naslouchá tomu, kterého miluje.

Modlitba

Pane Ježíši Kriste, na přímluvu sv. Prokopa a Panny Marie uzdrav naše srdce, aby slyšelo tvé slovo za všech okolností. Nauč nás lásce, která neopustí ani v obtížích.

Pane, smiluj se, neboť jsme zhřešili proti tobě.

5. Šimon pomáhá nést kříž

Biblické texty: Lk 2,51

Adorámus te Christe

Pomoc. Jak to, že Ježíš potřeboval pomoc? Vždyť je to Boží Syn – sám Bůh všemohoucí. A on ji navíc přijal. Skandál! Ježíš překypuje pokorou i v těch nejtěžších chvílích. Přijetím pomoci jako by říkal: Přijmi pomoc a netvař se, že jsi soběstačný, odlož svou pýchu. Stejně tak poskytni pomoc, i když jí možná nerozumíš anebo netušíš, co se děje.

Modlitba

Pane Ježíši Kriste, na přímluvu sv. Prokopa nás vytrhni ze všeho otroctví pýchy a sobectví. Nauč nás nejen pomoc přijímat, ale i poskytovat.

Pane, smiluj se, neboť jsme zhřešili proti tobě.

6. Veronika podává Ježíšovi roušku

Biblické texty: Žid 13,1-3

Adorámus te Christe

Veroničin soucit je laskavý, prostý, jednoduchý. Není velkolepý, prokazuje jen to, co právě může. Veronika soucítí s odsouzencem, nuzákem; svým činem uznává lidskou důstojnost i v tom zničeném těle. Odměna je úchvatná – „pravý Boží obraz“ vtištěný krví na plátno. Odnáší si Ježíšovu tvář s sebou, je její. Uprostřed vší bolesti utrpení Ježíš stále rozdává sám sebe.

Modlitba

Pane Ježíši Kriste, na přímluvu sv. Prokopa nás vybav pravým soucitem a schopností vidět lidskou důstojnost v každém člověku bez ohledu na jeho vnějšek.

Pane, smiluj se, neboť jsme zhřešili proti tobě.

7. Ježíš padá pod křížem podruhé

Biblické texty: Kol 1,15

Adorámus te Christe

Padnout jednou, to se snad dá Božímu Synu prominout. Ale už podruhé? Kde je Ježíšova velikost? Aspoň kdyby dal najevo, jak svými trýzniteli pohrdá, ale on nic. Okolostojící využívají pádu k dalšímu ponížení. Ještě víc zamáčknout, zničit, už nejsi člověk, jsi jen červ. A přece, nikdo nemá moc vzít Ježíšovi jeho synovství a královskou hodnost.

Modlitba

Pane Ježíši Kriste, na přímluvu sv. Prokopa v nás upevni jistotu naší příslušnosti k tobě a tvému Otci, aby nás i při opakovaných pádech nic neodloučilo od vědomí tvé lásky.

Pane, smiluj se, neboť jsme zhřešili proti tobě.

8. Jeruzalémské ženy pláčou nad Ježíšem

Biblické texty: Řím 8,39

Adorámus te Christe

Krutost, s níž zacházejí s Ježíšem, je zdrojem smutku žen. Ale původcem oné krutosti jsou především ony, rovněž já a také ty. Ježíš žádá: Neplačte nade mnou, ale nad sebou. On přece neučinil nic zlého, to ony potřebují spásu. On není ničím otrokem, to ony stále otročí hříchu, to ony předaly skrze hřích vládu nad sebou nepříteli. Ale Ježíš nad ním vítězí a zůstává – byť zmučený – svobodný.

Modlitba

Pane Ježíši Kriste, na přímluvu sv. Prokopa nám všem vrať svobodu skrze svou smrt a vzkříšení a ujmi se autority nad životem naším i našich rodin.

Pane, smiluj se, neboť jsme zhřešili proti tobě.

9. Ježíš padá pod křížem potřetí

Biblické texty: Řím 6,16

Adorámus te Christe

Ježíš jako člověk padá pod tíhou utrpení už potřetí. Jeho lidství je úplné a on se rozhodl sdílet ho s námi bez jakékoli úlevy. Rozumí člověku v každém jeho pádu a znovu a znovu ho povzbuzuje i svým příkladem: „Pojď, člověče, se mnou dojdeš k cíli, sám nikoli.“

Modlitba

Pane Ježíši Kriste, pravý Bože a pravý člověče, na přímluvu sv. Prokopa nás naplň nadějí, která je zakotvena v tobě, v tvé věrnosti, v tvé lásce, a provázej nás v našem všednodenním lidském putování i skrze bolesti a pády.

Pane, smiluj se, neboť jsme zhřešili proti tobě.

10. Ježíš svlečen ze šatů

Biblické texty: Mk 14,30; 1 Kor 15,12-16

Adorámus te Christe

Zdálo by se, že už nejde víc ponížit, a přece – nenechají mu nic a vydají ho na pospas pohledům zraňujícím stejně jako důtky. Lidská důstojnost je pošlapána a beze zbytku zdeptána. A on stejně miluje.

Modlitba

Pane Ježíši Kriste, na přímluvu sv. Prokopa uzdrav všechny, jejichž lidská důstojnost byla v oblasti sexuality zneuctěna. Vysvoboď z moci zraňujících pohledů a daruj jistotu Otcova uzdravujícího pohledu, který vrací důstojnost a uzdravuje rány.

Pane, smiluj se, neboť jsme zhřešili proti tobě.

11. Ježíš ukřižován

Biblické texty: Gn 2,21-25

Adorámus te Christe

Jako krev beránka v Egyptě zachránila prvorozené v příbytcích označených krví, jako pohled na hada na kůlu na poušti vrátil do života smrtelně uštknuté, tak krev jednorozeného Syna Božího prolitá na kříži zachraňuje ty, kteří se skryjí pod její moc.

Modlitba

Pane Ježíši Kriste, na přímluvu sv. Prokopa svou krví omyj naše rány a uzdrav je.

Pane, smiluj se, neboť jsme zhřešili proti tobě.

12. Ježíš na kříži umírá

Biblické texty: Ex 12,7-13; Zj 7,14

Adorámus te Christe

Ježíš umírá. Zdá se, že Láska byla sprovozena ze světa, a triumf smrti se jeví jako definitivum. Smrt si vzala své. Kolik skutečností na světě se tváří jako definitivum a kolik událostí v životě každého člověka vypadá jako konečná?

Modlitba

Pane Ježíši Kriste, na přímluvu sv. Prokopa obnov naši víru a nauč nás žít s vědomím, že ty máš poslední slovo a nikomu jinému nenáleží definitivní soud.

Pane, smiluj se, neboť jsme zhřešili proti tobě.

13. Ježíš je sňat z kříže

Biblické texty: Řím 8,38-39

Adorámus te Christe

Do poslední chvíle se dalo doufat, ale teď už není na co čekat. Poslední pohled, poslední loučení, poslední dotek mrtvého těla. Opravdu zemřel ten, který všem činil jen dobro. Pro dobro a pro spravedlnost.

Modlitba

Pane Ježíši Kriste, na přímluvu sv. Prokopa v nás probuď naději, která sahá až za smrt. Chraň nás před beznadějí, když se zdá, že vše vítězí nad dobrem a láskou.

Pane, smiluj se, neboť jsme zhřešili proti tobě.

14. Ježíš položen do hrobu

Biblické texty: Řím 8,20

Adorámus te Christe

Vše pro pietu je připraveno. Zůstane jen vzpomínka, nostalgie. Historie toho, kdo se zdál nadějí, končí v hrobě za kamenem. Pohřbili samotného Božího Syna. Vlastně pohřbili a zapečetili skutečného Boha, a znovu si tak mohli budovat vlastní představy Boha – jaký je či jaký má být.

Modlitba

Pane Ježíši Kriste,  sejmi z nás všechny falešné představy o tobě, tvém Otci i Duchu. Vysvoboď nás z tohoto klamu, ulož do hrobu naše nepravosti a lži, abychom tě mohli se vší tvou láskou vidět nezkresleně a v pravdě.

Pane, smiluj se, neboť jsme zhřešili proti tobě.

Závěrečná modlitba

Biblické texty: 2 Tim 2,11 Kol 2,12

Doprovázeli jsme tě, Pane, na tvé křížové cestě a dospěli jsme s tebou až k hrobu. Víme, že jsi z hrobu vstal a vešel do své slávy. Posilni naši víru a naději, abychom očekávali tvůj příchod a jednou měli v lásce účast na tvém království, které trvá na věky věků.

Amen.

Úvod

Rozjímej, křesťane, o smrti Kristově, / v lásce jej provázej na cestě křížové! / Pán tvůj a Bůh, Beránek nevinný, / na smrt jde za tebe, Boží Syn jediný.

Úvodní modlitba

Chceme tě, Pane, doprovázet na tvé bolestné cestě od domu Pilátova až k hrobu. Otevři naše srdce, abychom v rozjímání pochopili, že tys nesl tíži našich hříchů a skrze svou smrt vykoupil svět. Nauč nás, abychom tě následovali zde na světě a jednou s tebou žili na věky věků. Amen.

1. Ježíš souzen

Kristus Pán v zahradě vydal se v ruce zlých, / na smrt byl odsouzen od soudců nepravých. / Kaifášův soud i Pilát potvrdil, / Pán se mu podvolil, aby hřích světa smyl.

K Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
L neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Třicet let žil mezi lidmi nepoznán. Krátký čas vystupoval jako hlasatel Boží. Znali jej učení i prostí, mocní i ubozí, hříšníci i ti, kteří se pokládali za dokonalé. Vždycky mezi lidmi, a přece jiný než ostatní. Ustavičně se s nimi střetával, byl pozorován a souzen. Nyní se s nimi střetává naposled před Pilátem. Před očima všech. Za jejich souhlasu je odsouzen.

Vyvolil jsi nás, Pane, abychom ti vydávali svědectví. Žijeme na světě mezi ostatními lidmi: v práci, zábavě, při odpočinku. Nemůžeme se vyhnout střetávání se světem. Dej nám sílu a pokoru, abychom byli podobni tobě, i když jsme souzeni.

K Smiluj se nad námi, Ježíši.
L Smiluj se nad námi.

2. Ježíš přijímá kříž

Kříž je už připraven, Král slávy chce jej nést, / by na něm zahladil svou krví věčný trest. / Ježíš, náš Pán, v pokoře klade již / na svoje ramena bolestnou kříže tíž.

K Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
L neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Před Pilátem stojí Syn Boží, který se proto narodil a proto přišel na svět, aby vydal svědectví pravdě. Pilát jej posměšně odbude: Co je pravda? Kolikrát řekl v tomto soudním procesu: Žádné viny na něm nenalézám! A přece jej vydal na smrt kříže.

Jak je to pohodlné, nehledat pravdu, jak je to lehké, nevidět nespravedlnost, když se nás to netýká! Pane, ty jsi nesl kříž pro pravdu a spravedlnost. Dej nám sílu vždycky stát v pravdě a hledat spravedlnost.

K Smiluj se nad námi, Ježíši.
L Smiluj se nad námi.

3. Ježíš padá pod křížem poprvé

Zemdlen a vysílen, do krve zbičován, / ponížen, potupen na horu kráčí Pán. / Přetěžký kříž Pán tichý věrně nes’, / až pod tím břemenem poprvé k zemi kles‘.

K Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
L neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Je vysílený nočním bděním, ranami, chvěje se horečkou. Tak vykročil na svou cestu k smrti. V úzké ulici s hrbolatou dlažbou se potácí s křížem uprostřed davů. Klopýtne a padá. Ale vzchopí se, aby pokračoval v cestě.

Vyvolil jsi nás, Pane, abychom nesli tvé jméno ve světě. Nikdy jsi nám nesliboval pohodlnou a snadnou cestu. Dej, abychom nesli toto vyvolení ve víře a nadějí a pochopili, že jenom v lásce bude tvé břímě lehké a tvé jho sladké.

K Smiluj se nad námi, Ježíši.
L Smiluj se nad námi.

4. Ježíš se potkává se svou matkou

Z prachu Pán povstává, dál s křížem klopýtá, / matka jej potkává slzami zalitá: / Hle, její syn, hle, dítě jediné / jde na smrt potupnou v přetěžké hodině.

K Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
L neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Třicet let žila matka v jeho blízkosti. Když odešel z Nazareta, aby plnil poslání Otcovo, sledovala každý jeho krok. Od samého začátku cítila, že nemůže proniknout tajemství života svého syna, Boha a člověka. A přece je s ním i v této chvíli jeho oběti, aby přinesla útěchu svému a Božímu Synu.

Putujeme životem, obtíženi svou slabostí a obklopeni lhostejným nebo i nepřátelským světem, který se zavírá poselství Božímu. A přece nejsme sami. Maria, matko naše, dej nám pociťovat vždycky útěchu své přítomnosti.

K Smiluj se nad námi, Ježíši.
L Smiluj se nad námi.

5. Šimon pomáhá nést kříž

Když Pán byl vyčerpán, smrtelně znavený, / přivedli člověka, Šimona z Cyreny, / aby vzal kříž na svoje rameno / a Pánu pomohl nést těžké břemeno.

K Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
L neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Blíží se poledne. Slunce rozpaluje vzduch i kameny v ulici naplněné zástupem lidí. Jak je ten kříž těžký! Do tohoto shluku se dostane muž; vrací se domů z pole zpocený, zaprášený a unavený. Šimon se vzpírá, nechce se mu pomáhat. Vojáci ho přinutí. I za tuto neochotnou pomoc bude jméno Šimona z Cyreny vzpomínáno do konce časů.

Dej, Pane, abychom viděli všechno dobro, které je kolem nás. Mnohdy je nevidí ani ti, kteří je konají. Jsou bezděčnými a nevědomými dělníky na stavbě tvého království.

K Smiluj se nad námi, Ježíši.
L Smiluj se nad námi.

6. Veronika podává Ježíšovi roušku

Krev s potem smíšená řine se bohatě / po čele Kristově, po tváři přesvaté. / Tu jedna z žen roušku mu podává, / do ní se otiskne tvář Páně krvavá.

K Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
L neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Tradice vypráví o dobrém skutku Veroniky. Křesťanská zbožnost nemůže zapomenout na tento skutek soucitu a lásky uprostřed bezcitnosti křížové cesty.

Tvé království, Pane, není z tohoto světa, a přece je na tomto světě. Nedej, abychom se ponořovali do neskutečných snů, ale dej, abychom pochopili, že tady, mezi obyčejnými lidmi, máme každodenně vydávat svědectví o své lásce.

K Smiluj se nad námi, Ježíši.
L Smiluj se nad námi.

7. Ježíš padá pod křížem podruhé

Ach, jak je daleký křížové cesty cíl / pro tělo zmučené, v němž není více sil. / Podruhé Pán do prachu poklesá, / bolestí chvějí se země i nebesa.

K Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
L neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Ježíš se potácí dál. Přichází na něj nová vlna slabosti, zhroutí se.

Jsme v zajetí lidské slabosti. Přicházejí na nás chvíle ochablosti a malomyslnosti. Nedej, Pane, abychom se jim poddávali.

K Smiluj se nad námi, Ježíši.
L Smiluj se nad námi.

8. Jeruzalémské ženy pláčou nad Ježíšem

Ženy, jenž za Kristem z města se vydaly, / patříce na něho, žalostně plakaly. / Volá k nim Pán: Neplačte nade mnou, / raději zaplačte nad syny, nad sebou!

K Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
L neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Skupina žen hlasitě lituje trpícího odsouzence a pláče nad ním. Ale sotva přejde průvod, vrátí se k svým malicherným zájmům a nestarají se dál o jeho osud.

Dal jsi nám, Pane, veliké povolání: Máme na tomto světě a v tomto čase rozsévat semeno tvého království. Dej, abychom zůstali věrní tomuto povolání, nezůstali jenom na povrchu a nedostali se do zajetí prostřednosti.

K Smiluj se nad námi, Ježíši.
L Smiluj se nad námi.

9. Ježíš padá pod křížem potřetí

Až k smrti utýrán, přichází k hoře blíž, / tam, kde ho čekají muky a hořký kříž. / Na pouti své k přesvaté oběti / zmučený Spasitel padá už potřetí.

K Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
L neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Ježíš padá potřetí. Jeho síly jsou vyčerpány. Leží na zemi a těžce oddychuje.

Přicházejí okamžiky, kdy na nás jako těžký balvan dopadne pocit neúspěchu, marnosti, vlastní zbytečnosti. Nedej, Pane, abychom uvázli v takových temných chvílích. Víme, že všechno je v tvých rukách a nebudeš nás vážit podle našich úspěchů nebo neúspěchů, ale podle věrnosti a lásky, s níž jsme šli za tebou.

K Smiluj se nad námi, Ježíši.
L Smiluj se nad námi.

10. Z Ježíše strhávají oděv

Na hoře Golgotě roucho mu odňali, / bez citu, bez úcty v posměch ho vydali. / Náš svatý Pán na smrt již připraven, / hrubému zástupu na odiv postaven.

K Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
L neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Syna Božího vyvedli za město jako zločince. Strhávají z něho šaty, obnovují všechny rány, ze kterých znovu teče krev. A tak tu stojí, vystaven posměchu bezcitného davu.

Chtěl jsi, Pane, aby tě svět poznával prostřednictvím lidí, skrze nás. Máme zvěstovat tvou pravdu, tvou lásku a přinášet světu tvůj pokoj. Děláme to? Nejsme ti spíše k hanbě?

K Smiluj se nad námi, Ježíši.
L Smiluj se nad námi.

11. Ježíš ukřižován

Přetěžká chvíle již Ježíši nastává, / ruce i nohy své k mučení podává. / Ozvěny ran nesou se oblohou, / jak hřeby vrážejí do rukou, do nohou.

K Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
L neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Vykopali jámu a vztyčili kříž. Jako když se sází strom. Netušili, že zasazují strom života.

Před lidmi jsi, Pane, prohrál: byl jsi odmítnut, odsouzen a zabit. A přece jsi zvítězil. Nedopusť, abychom vždycky chtěli před lidmi jen vítězit a mít úspěch.

K Smiluj se nad námi, Ježíši.
L Smiluj se nad námi.

12. Ježíš na kříži umírá

Na kříži v bolu pní do třetí hodiny, / modlí se za všechny z golgotské výšiny. / Do rukou tvých poroučím duši svou, / zvolá a dokončí pouť svoji pozemskou.

K Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
L neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Nikdo nikdy nepronikne, co se dělo v duši toho, který byl Bohem a člověkem, když přišel poslední okamžik a Ježíš zvolal: Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil!

Chtěl jsi, Pane, prožít lidský úděl až do dna. V smrtelném zápasu jsi svolil, abys byl podroben nejstrašnější osamocenosti. Nedej, abychom propadali temnotám zoufalství. Podepři nás svou útěchou ve chvílích opuštěnosti.

K Smiluj se nad námi, Ježíši.
L Smiluj se nad námi.

13. Ježíš sňat z kříže

Pro náš hřích katané to tělo zmučili / a matce na klín je přátelé složili. / Množství těch ran Maria sčítala, / slzami omyla, vroucně je líbala.

K Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
L neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

V tichém podvečeru snímají přátelé Ježíšovi jeho mrtvé tělo z kříže a kladou je na klín jeho matce. Ta tiše a v odevzdání hledí na probodené srdce, na zbičované a rozedrané tělo.

Kéž se, Pane, vždycky vracíme k této pravdě: Jenom z tebe, z tvých ran, z tvé oběti vychází spása pro nás a pro celý svět.

K Smiluj se nad námi, Ježíši.
L Smiluj se nad námi.

14. Ježíš položen do hrobu

Mrtvého Ježíše k pohřbu připravili / a plátny čistými uctivě ovili. / Ve skalní hrob jej s pláčem pohřbili / a přístup ke hrobu kamenem zakryli.

K Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
L neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Mrtvé tělo uctivě položili do hrobu a vstup zavalili kamenem. Přišli mocní tohoto světa, postavili k hrobu stráže a dali na kámen své pečetě. Spokojeně odešli. Tím pro ně skončil případ Ježíš Nazaretský.

Všichni jsme pod pečetí smrti. Také podoba světa a věcí, jak je vidíme, jednou pomine. Jenom ty, Pane, první ze všech a jeden z nás, jsi vstal z hrobu a vešel do věčné skutečnosti. Naplň nás vírou, ať dovedeme vydávat svědectví, že přijdeš a že tvé království slávy a pokoje bude bez konce. Amen.

K Smiluj se nad námi, Ježíši.
L Smiluj se nad námi.

Závěr

Díky Ti vzdáváme, Pane náš nejdražší, / za dary, které nám láska tvá přináší. / Život a ráj, který už ztracen byl, / svou smrtí na kříži lidem jsi navrátil.

Ježíši v Svátosti, my v tebe věříme, / s úctou a vděčností tobě se koříme. / Pro svatý kříž, pro smrt a bolest svou / smiluj se, Ježíši, nad duší kajícnou.

Závěrečná modlitba

Doprovázeli jsme tě, Pane, na tvé křížové cestě a dospěli jsme s tebou až k hrobu. Víme, že jsi z hrobu vstal a vešel do své slávy. Posilni naši víru a naději, abychom očekávali tvůj příchod a jednou v lásce měli účast na tvém království, které trvá na věky věků. Amen. 

072 – Křížová cesta II.

Úvod

K Nebeský Otče, v pokoře klekáme před křížem tvého syna a litujeme všech hříchů, jimiž jsme ho zarmoutili. Dej, ať rozjímáme o jeho utrpení, jasněji poznáváme zlobu hříchu a načerpáme sil, abychom šli trpělivě po křížové cestě svého života.
L Amen.

1. zastavení

Lide můj, slyš nářek Pána svého, / uvaž v mysli trpké stesky jeho: / Já jsem toužil mezi lidmi žít, / chtěl jsem je svou láskou oblažit; / činil jsem jim dobře v každé chvíli, / oni mě však na smrt odsoudili.

K Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
L neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

K Nevinný, nejsvětější, soudce celého světa je souzen lidmi. Plní nenávisti žádají jeho smrt. Z bázně před nimi vynáší Pilát nespravedlivý rozsudek. Pán Ježíš však stojí a mlčí.

K Bůh vlastního syna neušetřil,
L ale za nás všechny ho vydal na smrt.

K Spasiteli, Pilát tě proti svému svědomí vydává ze strachu před židy na smrt. I my jsme často jednali podobně, když jsme ze zbabělosti a strachu před lidmi zradili hlas svého svědomí.
L Zhřešili jsme, Pane. – S lítostí ti slibujeme, – že zůstaneme pevní proti svodům světa a těla. – S kající myslí chceme na tebe vzpomínat, – když nás lidé budou nespravedlivě posuzovat.

K Příklad zajisté dal jsem vám,
L abyste i vy činili tak, jako jsem učinil já.

K Ukřižovaný Ježíši,
L smiluj se nad námi.

2. zastavení

Nepřestal jsem lid svůj milovati, / avšak on mé lásky nechtěl dbáti, / k nebi zval jsem jej svým učením, / odplatil mi za to trýzněním; / potom kříž mi vložil na ramena: / tak má láska byla odměněna.

K Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
L neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

K Přivlekli kříž. Pán po něm vztahuje ruce, ačkoliv jasně předvídá celé své utrpení. Jak těžce dopadá kříž na jeho zbičované rameno! Přece však nastupuje hořkou cestu oběti.

K Vpravdě bolesti naše vzal on na sebe,
L ano, co my jsme trpět měli, on snášel.

K Ty, Spasiteli, přijímáš svůj kříž statečně a odevzdaně, a my se hrozíme každé oběti a všeho, k čemu je třeba sebezapírání. Často i malé nepohodlí se nám zdá těžké, a tak rádi se vyhýbáme nepříjemným povinnostem.
L Od nynějška tě chceme následovat; – odhodlaně plnit své povinnosti – a trpělivě nést slabosti své i cizí.

K Všechno zmůžeme
L v tom, který nás miloval.

K Ukřižovaný Ježíši,
L smiluj se nad námi.

3. zastavení

Když jsem kříž svůj na Golgotu nesl / a s tou tíží zemdlen k zemi klesl, / nedošel jsem v lidu lítosti. / Neustával ve své krutosti, / dále hnal mě na smrt umdleného, / dobrodince, Spasitele svého.

K Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
L neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

K Břímě je těžké. Pán, k smrti zemdlený po všech duševních a tělesných mukách, které dosud vytrpěl, klopýtne a padá. Hrubě ho pobízejí a nutí, aby se zvedl a šel dále.

K Tresty pro naši spásu na něho dolehly
L a jeho ranami jsme uzdraveni.

K Spasiteli, těžkou cestou kráčíš a padáš pod křížem, který jsme zatížili svými nepravostmi. Tvůj pád je naší útěchou. Ty víš, že jsme lidé křehcí a slabí; nedopustíš, abychom byli zkoušeni nad své síly.
L Proto nechceme malomyslnět, – když nás potkávají těžkosti a zmáhají pokušení. – I když snad pod nimi klesneme, – tebou posilněni zase povstaneme. – Všechno můžeme s tvou milostí.

K Bůh je věrný.
L on nás posílí a ochrání od zlého.

K Ukřižovaný Ježíši,
L smiluj se nad námi.

4. zastavení

Synům hlásal jsem, by matky ctili, / za to však se na mé matce mstili; / z její žalosti lid posměch měl, / když mě potkala, ji odháněl. / Ač Bůh oblíbil si její ctnosti, / lidé spílali jí ve své zlosti.

K Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
L neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

K Zpovzdálí viděla Maria, jak Pilát jejího syna odsoudil na smrt, jak na něj vložil kříž, jak Ježíš zmučen pod jeho tíží klesl. A teď se již blíží, co nevidět půjde kolem a pohled matky se shledá s pohledem synovým. Slůvka spolu nemohou promluvit.

K Tvou vlastní duši pronikne meč,
L aby se projevilo smýšlení mnoha srdcí.

K Náš Spasiteli, tvé srdce krvácí, když tě potkává tvá matka. Tvé utrpení je jejím utrpením, tvá bolest je její bolestí. Její duše se posiluje pohledem na tvou trpělivost a ty máš útěchu z její lásky.
L Tebe a tvou matku chceme následovat – a společně snášet utrpení, – neboť jsme údy tvého tajemného těla, – spojení s tebou ve svaté jednotě.

K Snažme se, abychom jeden druhého povzbuzovali
L k lásce a k dobrým skutkům.

K Ukřižovaný Ježíši,
L smiluj se nad námi.

5. zastavení

Zda jsem komu v strasti přispět váhal? / A mně každý pomoci se zdráhal. / Když jsem nesl přetěžký svůj kříž, / nikdo nechtěl ulehčit mou tíž. / Šimon pomoh jenom z donucení / nésti nástroj mého umučení.

K Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
L neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

K Pán už nemůže kříž unést. Vojáci se obávají, že padne a zemře na cestě. Zastaví tedy Šimona z Cyreny a donutí ho, aby pomohl. Šimon se vzpírá, avšak milost Boží se ho dotýká, a když vidí Ježíšovu velkou trpělivost, nese nakonec kříž s radostí.

K Chce–li kdo přijít za mnou,
L vezmi svůj kříž a následuj mě.

K Spasiteli, děkujeme ti za každý kříž, který smíme s tebou nést, a litujeme, že jsme tak často reptali a naříkali, když jsme tě měli následovat na křížové cestě. Viděli jsme v bolesti a hořkostech jen těžkost a bídu, a ne tebe, který jsi nás svým křížem navštívil.
L Otevřel jsi nám oči, – jako jsi je otevřel Šimonovi, – abychom nebyli zatrpklí, – když musíme trpět nepochopení a opuštění. – Otevři i naše srdce pro utrpení druhých lidí – a dej, ať si vždy pamatujeme: – Co jsme učinili nejmenšímu z našich bratří, – tobě jsme učinili.

K Neste břemena jeden druhého
L a tak naplníte zákon Kristův.

K Ukřižovaný Ježíši,
L smiluj se nad námi.

6. zastavení

Již jen stěží noha nohu mine, / má krev proudem po tváři se řine. / Veronika tvář mi utřela. / Co na roušce potom uzřela? / Věrný obraz obličeje mého / za odměnu činu laskavého.

K Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
L neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

K Žalostně zubožen vleče se Pán ulicemi jeruzalémskými, Veronika vidí jeho utrpení a bezcitné počínání těch, kteří jsou kolem něho. Statečně projde davem a podává Ježíši roušku na otření krvavé tváře.

K Podoby neměl ani krásy;
L stal se nejposlednějším z lidí, – muž bolesti.

K Veronika se neptá, co si myslí a co říká její okolí, ale statečně se tě, Pane, zastává.
L Dej i nám odvahu, – abychom se vždy a všude zastávali tebe a tvé církve, – víry a dobrých mravů, – ctnosti a práva. – Ať přemáháme lidskou bázeň a zbabělé ohledy. – Vtiskni do našich srdcí svůj obraz, – abychom nezapomněli, – co jsme dlužni tvé lásce.

K Kdo mě vyzná před lidmi,
L toho já vyznám i před svým Otcem, který je v nebesích.

K Ukřižovaný Ježíši,
L smiluj se nad námi.

7. zastavení

Velkou ztrátou krve tělo slábne, / ve zmučených údech síla chabne. / Nezmohu již kříže břemeno, / znovu k zemi klesá koleno. / Uvažuj to ponížení nové, / nad ním trnou v nebi andělové.

K Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
L neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

K Ježíš slábne. Nepřátelé ho pobízejí ke spěchu, bojí se, že nedojde. Pán padá podruhé. S největším vypětím se vzchopí, aby svou oběť dokonal.

K Jako beránek vedený k zabití
L ani ústa neotevřel.

K Pane a Spasiteli, v prachu a špíně ležíš na ulici a na tobě leží těžký kříž. To trpíš proto, že my jsme vždy znova upadali do svých hříchů.
L Poklekáme v duchu vedle tebe – a litujeme své nedbalosti a nestálosti. – Kameny zbrocené tvou krví – volají k nebi o tom, – jak velká je zloba těžkého hříchu. – Kéž nás tvůj pád uchrání – od každého našeho dalšího pádu.

K Milosrdný Bože, naplň mou duši vytrvalostí,
L ať neklesám na cestě života.

K Ukřižovaný Ježíši,
L smiluj se nad námi.

8. zastavení

Dcery siónské mě provázely, / a když velké strasti moje zřely, / útrpností, žalem vzlykaly, / nad mou trýzní hořce plakaly. / Matky, plačte spíše ze žalosti / nad svých vlastních dítek nezdárností.

K Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
L neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

K U bran města stojí ženy se svými dětmi. Pohlížejí na ubohého Pána. Je jim ho líto. Ježíš vidí jejich zármutek a připomíná jim jejich mateřskou odpovědnost.

K Neplačte nade mnou, ale plačte nad sebou a nad svými dětmi,
L neboť děje–li se toto na stromě zeleném, – co se bude dít na suchém?

K Laskavý Spasiteli, žádáš od nás víc než pouhý soucit, víc než city, které rychle pomíjejí. Hledíš na naše skutky, smýšlení a zásady, jimiž se řídíme.
L Pomoz nám, abychom jednali v tvém duchu – a těm, kteří jsou nám svěřeni, – ukazovali křesťanství činu a pravdy, – abychom v den soudu – nemuseli plakat nad sebou a nad svými skutky.

K Bůh miluje spravedlivé,
L ale cesta hříšníků vede k záhubě.

K Ukřižovaný Ježíši,
L smiluj se nad námi.

9. zastavení

Sám a vydán posměchu a vřavě, / zraněn, ztrýzněn od paty až k hlavě, / klesám potřetí a omdlévám, / já, jenž v nebi věčné sídlo mám. / Tento pád můj, pokolení hříšné, / zavinily tvoje skutky pyšné.

K Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
L neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

K Pán je vyčerpán. Padá potřetí. Je unaven k smrti. Chce však své dílo dokonat, proto se vzchopí z posledních sil.

K Hříchy mnohých on nesl
L a za nepřátele se modlil.

K Ty víš, Spasiteli, jak často padáme do svých hříchů a chyb, protože jsme vlažní a lhostejní. Mnoho předsevzetí už jsme učinili, ale málo jsme jich dodrželi.
L Dnes, Pane, začneme znovu a s dobrou vůlí. – Odhodlaně se k tobě připojujeme – a chceme jít s tebou svou životní cestou až do konce.

K Nepřestávejme činit dobro,
L neboť když vytrváme, – Bůh nám dá odměnu v příhodný čas.

K Ukřižovaný Ježíši,
L smiluj se nad námi.

10. zastavení

Ach, jak nade mnou se zatvrdili, / že mé čisté tělo obnažili! / Zbytek krve v tvář mi vstupuje, / ruměnec mi na ní vzbuzuje. / Lide můj, tou hanbou byly vinny / nečisté a smilné tvoje činy.

K Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
L neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

K K smrti vyčerpán přichází Ježíš na Kalvárii. Z těla mu strhávají šat. Všechno chce trpět pro nás až do konce, tělesnou bolest i duševní muka.

K Rozdělili si má roucha
L a o můj oděv metali los.

K Nejčistší Spasiteli, všechno obětuješ pro nás, dokonce i šat, který přikrývá tvé tělo. Na tuto obětavou lásku chceme myslet, když musíme svému tělu odepřít věci milé a příjemné.
L Dej nám, Pane, – abychom roucho milosti donesli neposkvrněné před tvůj soud – a dosáhli věčného života.

K Stvoř mi, Bože, čisté srdce
L a obnov ve mně pravého ducha.

K Ukřižovaný Ježíši,
L smiluj se nad námi.

11. zastavení

Hřeby na kříž v nevýslovné muce / přibíjejí nohy mé i ruce / před očima matky truchlící, / rány mé v své duši cítící. / Velkou bolest mou však dovršili, / když kříž se mnou vzhůru postavili.

K Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
L neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

K Ježíš nemá na tomto světě nic, ani místo, kde by zemřel. Visí mezi nebem a zemí a musí trpět, vždy hrozněji trpět, až k smrti.

K Probodli ruce mé a nohy mé,
L spočítat mohu všechny své kosti.

K Spasiteli, nyní jsi v bolestech přibit na kříž, abys shladil, čím jsme zhřešili svou svévolí.
L Dej nám poznat, – že jen tehdy se můžeme zvát křesťany, – když si sami činíme násilí, – podřizujeme svůj rozum tvým příkazům – a krotíme zlé žádosti. – Ať nás sílí pohled na tvůj kříž, – abychom jednou měli podíl s tebou, – který z dřeva kříže kraluješ nad nebem i nad zemí.

K Víme, že starý člověk v nás musí být ukřižován,
L abychom již nebyli otroky hříchu.

K Ukřižovaný Ježíši,
L smiluj se nad námi.

12. zastavení

Z lásky k lidu na kříži jsem zmíral, / s posměchem lid za to na mě zíral; / a když tělo smrtí zsinalo, / ještě kopí bok můj prohnalo; / poslední krev vylila se z něho, / aby smyla hříchy světa všeho.

K Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
L neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

K Po třech hodinách plných bolesti volá Ježíš: Dokonáno jest! Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého! Pak naklání hlavu a umírá.

K Stal se poslušným až k smrti,
L a to smrti kříže.

K Ježíši, ty ses vydal za nás na smrt, abys naplnil vůli nebeského Otce.
L U tvého kříže poklekáme s pevným předsevzetím, – že ve všech těžkostech života – se budeme s tebou modlit k Otci: – Otče, ne co já chci, – nýbrž co ty chceš.

K Následujme Boha a žijme v lásce,
L jako Kristus miloval nás – a sám sebe vydal za nás v oběť.

K Ukřižovaný Ježíši,
L smiluj se nad námi.

13. zastavení

Přátelé mé tělo z kříže sňali / a mé milé matce odevzdali. / Ta, když rány moje spatřila, / svými slzami je obmyla. / Mrtvého mě na klín ukládala, / zbité tělo celé zulíbala.

K Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
L neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

K Kristus dotrpěl. V největší nesnázi tu stojí matka a neví, jak by svého syna aspoň důstojně pohřbila. Po úzkostlivém čekání přichází Josef z Arimatie; má od Piláta dovolení, že může vzít Ježíšovu mrtvolu. Snímají Pána z kříže a kladou ho matce na klín.

K Ke komu tě přirovnám, Panno, dcero siónská?
L Veliká jako moře je tvá bolest.

K Bolestná matko, tvá duše tone v žalu, a přece se odevzdaně klaníš vůli Otcově.
L Z tvého příkladu chceme čerpat sílu v každém utrpení – a odevzdanost do vůle Boží.

K Dobré je v tichosti čekat na pomoc Páně;
L jeho milosrdenství se nevyčerpá nikdy.

K Ukřižovaný Ježíši,
L smiluj se nad námi.

14. zastavení

Do hrobu pak moje tělo dáno, / jak před věky o mně bylo psáno. / Lide můj, to vše jsem podstoupil, / bych tě z hříchů, z pekla vykoupil. / Snaž se teď, by spásné moje dílo / tobě vpravdě ke spasení bylo.

K Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
L neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

K Tělo Páně je připraveno k pohřbu. Je to smutný pohřební průvod, a přece na něm spočívá tichý mír. Připravuje se velikonoční jitro.

K Ty přece nenecháš duši mou v podsvětí,
L nedopustíš nikdy, – aby tvůj věrný zakusil zkázu.

K Spasiteli, odpočíváš v hrobě. Tvůj velký pátek už skončil. Blíží se úsvit vzkříšení.
L My stojíme ještě uprostřed pašijového týdne svého života. – Ale i my jednou odpočineme od všeho, – co nás nyní tíží a trápí. – I nás očekává slavný nový život, – který jsi nám získal.

K Jako v Adamovi všichni umírají,
L tak budou v Kristu všichni oživeni.

K Ukřižovaný Ježíši,
L smiluj se nad námi. 

Závěrečná modlitba

K Bože, ty jsi posvětil praporec kříže drahocennou krví svého jednorozeného Syna; dej proto, aby se všichni, kdo se k tomu kříži hlásí, těšili také z jeho ochrany. Skrze Krista, našeho Pána.
L Amen. 

Úvod

Pane Ježíši, tys řekl: Kdo chce za mnou přijít, zapři se, vezmi svůj kříž a následuj mě (Mt 16,24). Chci tě tedy provázet na tvé bolestné cestě, abych měl účast na milostech tvého utrpení a smrti. Lituji svých hříchů, pro které jsi zemřel v mukách na kříži. Mám upřímnou vůli varovat se hříchů a vždy věrně sloužit tobě.

1.

Pane Ježíši, ty ses dal z lásky ke mně odsoudit na smrt; dopřej mi té milosti, abych jednou s láskou a trpělivostí přijal smrt z tvých rukou.

2.

Pane Ježíši, tys dobrovolně vzal na sebe kříž; pomoz mi, abych svůj kříž a své utrpení zmužile nesl až do smrti.

3.

Pane Ježíši, pod tíhou kříže jsi klesal; odpusť mi, když z lidské slabosti upadnu do hříchu.

4.

Pane Ježíši, tys byl potěšen svou bolestnou matkou; dopřej mi, aby tvá matka i mě těšila a pomáhala mi v životě i ve smrti.

5.

Pane Ježíši, Šimon Cyrenský ti pomohl nést kříž; dej mi pravé přátele, kteří by mě neopustili v nouzi a v neštěstí.

6.

Pane Ježíši, tys do roušky svaté Veroniky vtiskl svou tvář; vtiskni mi do duše svůj obraz, abych se ti podobal.

7.

Pane Ježíši, padl jsi podruhé pod křížem; buď ke mně milosrdný, když opět upadnu do dřívějších chyb.

8.

Pane Ježíši, tys láskyplně napomínal plačící ženy; dej, abych také dovedl být láskyplný, když musím jiné napomínat.

9.

Pane Ježíši, tys na křížové cestě povstal i po třetím pádu; pozvedni mě, kdykoliv na strmé cestě do nebe zmalátním a klesnu.

10.

Pane Ježíši, ty jsi byl zbaven šatu; pomáhej mi, abych si vždycky zachoval čistotu a nikdy neztratil roucho milosti.

11.

Pane Ježíši, ty jsi byl přibit na kříž; dej, abych se nelekal utrpení, nýbrž chápal velikost oběti a sebezapírání.

12.

Pane Ježíši, obětoval ses na kříži za mě a za celý svět; dej, abych tobě žil, tobě umíral, tvůj byl navěky.

13.

Pane Ježíši, po sejmutí z kříže jsi spočíval na klíně své panenské matky: dej mi milost, abych tvé nejsvětější tělo s touhou a láskou přijímal do svého srdce.

14.

Pane Ježíši, tys byl uložen do hrobu a z něho jsi slavně vstal; dej, abych i já jednou vstal z hrobu k věčnému životu.

Závěr

Pane Ježíši Kriste, děkuji ti za tvé milosrdenství, které jsi mi na křížové cestě prokázal. Prosím, nedopouštěj, aby tvá krev byla pro mě vylita nadarmo a tvé umučení pro mou duši zmařeno. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků. Amen.

Zastavení první: Kristus odsouzen

(Má stejnou siluetu jako poslední, ukazuje souvislost mezi začátkem a koncem.)

Byl Kristus odsouzen spravedlivě? Určitě ne! Každý se v průběhu života setkává s nespravedlností. Děje se nám i našim blízkým. Někdy proto, že zbrkle odsuzujeme to, co neznáme, jindy se jedná o chladnokrevný kalkul, anebo se sami staneme terčem osočování a pomluv.  Obvinění proti Kristu byla také plná překroucených a vymyšlených „pravd“. Často však bývá těžké ba nemožné se bránit, říkat všude: „To je lež!“ Některá nespravedlivá obvinění je tak zkrátka nutné ignorovat, nevšímat si jich. Co nejsme schopni ovlivnit, je potřeba přijmout.  

Zastavení druhé: Kristus bere na sebe kříž

(Je jedinečné otiskem ruky; ten symbolizuje přijetí osudu.)

Mohl se Kristus odsouzení vyhnout, odmítnout nést kříž? Nestačila by trocha „diplomacie“ při rozhovoru s Pilátem či Herodem? Zachoval by se jako mnohý politik – ale tím on nebyl. Ani nemohl být, pokud se nechtěl zpronevěřit svému poslání. Mezi lidmi se někdy objeví člověk, který své poslání staví nad vlastní život. Třeba Sokrates – znelíbil se politické moci a byl odsouzen k smrti. Jeho přátelé podplatili stráže a chtěli ho vyvést z vězení. Tím by ale Sokrates popřel to, čím žil a slovem šířil. Snaha vyhnout se problému… Proto svou číši bolehlavu vypil do dna.

Zastavení třetí: Kristus padá pod křížem

(Propojuje kruhový tvar se zastavením prvním a posledním; poukazuje na jejich spojitost – od odsouzení přes pád až k uložení do hrobu.)

Kristus padá pod křížem?  Trpí, to ano, je to i člověk. Ale pád? Kristus může padat pod tíhou toho, o čem ví, že ho ještě čeká cestou na Golgotu. Jde ještě o dlouhou a těžkou cestu, A někdy je toho i na nás dost. Někdo blízký těžce onemocní a nám nezbývá než bezmocně přihlížet, jak pomalu odchází a umírá. Nebo sami onemocníme, stárneme, ubývají nám síly, smysly se otupují a uzavírají nás do vnitřní samoty. Co nás ještě čeká? Někdy budoucnost nevěští nic dobrého. I když je to těžké, je dobré se s nevyhnutelnou situací smířit. Tak budeme moci lépe čelit nesnázím.

Zastavení čtvrté: Kristus se potkává s matkou

(Je výjimečné kompozicí dvou křížů, které jako by se vzájemně podpíraly; vyjadřují osobní vztah matky a syna.)

Potřebuje Bůh – Kristus člověka? Může setkání s matkou ulehčit jeho cestu? Jsou chvíle, kdy se dostáváme do obtíží, a jejich sdílení s někým dalším nám může pomoci. Kristus na tom nebyl jinak. Mnohdy přitom stačí se „pouze“ svěřit. Někdo k tomu nenajde odvahu, skrývá se za chlapáctvím – jen si ale škodí. Najít osobu, s níž můžeme sdílet i své těžkosti, je velká výhra. Jedná-li se o životního partnera, vypovídá to o ceně takového vztahu. Stejně tak vypovídá o ceně našich přátelství, pokud se kamarádi při obtížích vytrácejí. Jak se říká: „V nouzi poznáš přítele.“

Zastavení páté: Šimon pomáhá nést kříž

(Používá jako symbol plastické ruce Šimona, který pomáhá nést kříž.)

Proč organizátoři ukřižování přinutí Šimona nést po část cesty kříž? Aby představení zdárně pokračovalo, mělo správný rámec a rytmus. Dav přece čeká a těší se na ukřižování a ona to začíná být nuda. Proto honem, pošlete tam někoho! Občas býváme postaveni do situace, kdy musíme spolupracovat s někým, koho jsme si nevybrali. I když se nám to nemusí líbit, pokusme se o účelnou spolupráci. Je dobré udržovat pozitivní vztahy s lidmi okolo. Profesní nesoulad, antipatie, závist, povýšenost – to vše přeci spolupráci oslabuje ke škodě díla i spolupracovníků. Vstřícnost naopak spolupráci svědčí.   

Zastavení šesté: Veronika podává roušku

(Nese symbol v podobě draperie, Veroničinu roušku.)

Potřebuje Kristus pomoc od člověka? Ano! Vidíme, že přijímá kus látky od Veroniky a stírá si z tváře pot, krev a prach. Veronika tím naplnila své poslání. Jak je to vlastně s naším posláním? Máme sklony se domnívat, že poslání od Boha je břemeno, jež na sebe bereme. Přitom každá práce, každé poslání, které cítíme jako vyšší vůli, bývá vždy odměnou. Proto je každé Boží pověření pozitivní a přináší východisko. Je lepší smysluplně pracovat než se strachovat o práci a čekat na ni. A není pravda, že to Bůh na nás klade neúměrná břemena. „Mé jho je snadné a břímě lehké,“ píše se v Bibli. 

Zastavení sedmé: Kristus padá pod křížem podruhé

(Má šikmo umístěný symbol kříže, což má zdůraznit druhý pád pod křížem.)

Pod kterými břemeny se hroutíme? Vezměme Sisyfa – podlého člověka, vychytralého sobce. Břemenům se snažil vyhnout, proto musel po smrti valit kámen na vrchol hory, kde se mu vždy vysmekl. I my si někdy počínáme podobně. Z ješitnosti se odřízneme od lidí, kteří by mohli být našimi pomocníky: Jak jsme chytří! Úspěšný podnikatel Henry Ford viděl kořeny svého úspěchu v tom, že se obklopoval lidmi, schopnějšími než on. Správný postoj bez komplexů a zpupnosti má přitom daleko širší záběr než jen ten obchodní. Člověk se osvobozuje od břemen, která si sám vytvořil. 

Zastavení osmé: Plačící ženy

(Zobrazuje slzy, které jsou vyjádřením emocí.)

Proč Kristus tak příkře hovoří se ženami, jež pláčou nad jeho utrpením?  Veroničinu roušku přijal, ale tento soucit odmítá? Protože pokud je soucit úvodním impulzem, po němž následuje čin – podání roušky, je vše v pořádku, Avšak zůstane-li emoce osamocena, stává se její energie ničivou; nevyužita ubližuje tomu, kdo lituje, i tomu, kdo je litován. Je špatně, má-li někdo trn v patě, ale já ho lituji, aniž bych mu trn z paty odstranil. Je tedy třeba ohlídat emoce; jejich energie může tvořit, ale i ničit, vést k úspěchu i neúspěchu, zdraví i nemoci. Mohou být také příčinou pokušení. 

Zastavení deváté: Kristus padá pod křížem potřetí

(Symbolem je zde kříž, padající k zemi; znázorňuje jeho další pád.)

Může byt Kristus pokoušen?  V Bibli se píše o pokušení Krista na poušti nečistým duchem. Ďábel neuspěl. Dále v Bibli stojí, že od Krista odstoupil až do určité doby. Možná do doby kolem jeho ukřižování. Pokušení mohou být různá a odvíjejí se od příležitosti. Někoho zláká cizí auto s klíčky uvnitř, jiného možnost podvodem získat významnou pozici, lstí se zmocnit domu stařenky, které už rozum neslouží, užít si nezávazného sexu, zatímco doma čeká manželka… Průvodním znakem toho, že podléháme pokušení, je narůstající lačnost. Čím více si člověk bere, tím bývá lačnější. 

Zastavení desáté: Kristus zbaven šatu

(Je jediné, kde symbol není vytesán, ale tvoří ho kříž ve tvaru roucha, o které byl Kristus připraven.)

Proč přišel Kristus úplně o všechno? Jeho učedníci se rozprchli, rodina je v ohrožení, byl zbaven šatu a čeká ho smrt. Vše je v troskách, z lidského hlediska krach a prohra. Mít nebo nemít majetek?  Ve Starém zákonu se dočteme o požehnání, pokud se stáda rozrůstala. Samotné vlastnění není chybou. Chybou je neuměřenost, stav, kdy má člověk větší úctu k majetku než k právu a dobrým vztahům k lidem či k Bohu.  Pilát a dav připravují Krista o všechno, aniž k tomu mají právo. A připravují mu ještě krutější osud. 

Zastavení jedenácté: Kristus přibit na kříž

(Je výjimečné vyrytím nástrojů, potřebných k ukřižování.)

Proč byl v úradku Božím obsažen tak krutý způsob smrti? Nestačilo by k spasitelství „jen“ položit život? Vždyť ukřižování patřilo k nejkrutějším metodám popravy. Hřeby tělo napínají na kříž a působí kruté bolesti, dýchání je ztížené, pohyb nemožný. Je jasné, že motivem Kristova příchodu na zem byla láska. I za způsobem jeho smrti proto hledejme ji. Já v něm hledám sdělení pro všechny trpící. Kristus si smrt ničím nezavinil; byla nejen nespravedlivá, ale i nesmírně bolestná. Jako by tím říkal: „Co je nevyhnutelné, to přijměte, byť by to bylo sebebolestnější.“

Zastavení dvanácté: Kristus umírá na kříži

(Má jako jediné na kříži korpus – tělo ukřižovaného.)

Máme přijímat utrpení, vidět ve všem Boží lásku? V bolesti, ve ztrátě prestiže, majetku či blízkých? Slýcháme: „Kdyby Bůh existoval, nedovolil by, aby děti umíraly, aby nespravedliví vítězili… Aby, aby…“ V povídce Karla Čapka stojí zločinec na onom světě před soudem, ale Bůh v tribunálu není, sedí opodál. „Soudit – to přenechávám lidem,“ říká Bůh. Nejsme to my, kdo si utváří svůj soud i odsouzení? Není tak vyhověno naší vůli? Tu mimořádně krutou smrt Krista nedovedou strávit ani mnozí teologové. Avšak kdo se nad ní zamyslí, a takto se dívá na kříž, neměl by mít už nic proti osudu. Přijetím nevyhnutelného posvěcujeme sebe i svůj kříž. 

Zastavení třinácté: Kristus sňat z kříže

(Je opatřeno soustředným špicováním, aby byl zdůrazněn zářící kříž.)

Prohlubuje pohled na prázdný kříž celou tragédii ukřižování? Ne! Kříž už se stává zářícím majákem, který se proměňuje v naději. Okamžik smrti osvobozuje. Smutek může ovládnout ty, kdo bez Krista zůstali osamoceni. Učedníci zůstávají ukryti a jsou zmateni. Ten, který měl být Mesiášem, je mrtev! Každá ztráta blízkého člověka uvádí ve zmatek a vnucuje otázku: „Proč zrovna já?“ Mnohdy teprve čas ukáže, že vše má svůj smysl. Když zkušení lidé uvažují nad svými životy, často se shodují v jednom: Vše co bylo mělo hluboký smysl. A zjišťují, že by na uplynulém životě nic neměnili. 

Zastavení čtrnácté: Kristus uložen do hrobu

(Při pohledu z boku se směrem dolů zužuje. Má znásobit dojem zmrtvýchvstání a naději, vyjádřenou symbolem vycházejícího slunce a nápisem IHS.)

Nemohl Kristus vstát z mrtvých dříve? Proč až třetí den? Vše má svůj řád, který i Bůh respektuje. A zde jde navíc o řád Vesmíru. Avšak nejvyšším řádem, který Bůh ctí, je svobodná vůle. Umřel by Kristus za člověka – loutku? To by nedávalo smysl! Loutce by stačilo nařídit, co má dělat; nebylo by potřeba umírat, přinášet oběti… Avšak člověk není robot. Má tu obrovskou moc konat věci dle svého rozhodnutí. A Boží respekt je tak velký, že ani všechna chybná rozhodnutí člověka neoslabí závažnost svobodné volby. Bůh svobodnou vůli respektuje a jeho spasitelství ji nijak neoslabuje.